sobota 13. října 2012

Lakomec


Autor: Moliére
Ilustrátor: Není
Počet stran: 84
Nakladatelství: ARTUR

Lichvář Harpagon, hlavní postava této hořké klasické komedie, se stal synonem pro lakomce. Ale ani jeho rodina neoplývá skvělými charaktery.

Harpagon, střeží své peníze jako oko v hlavě. Jeho dcera Eliška se tajně zasnoubí s Valérem, protože se bojí svého otce. Když se potká na chodbě se svým bratrem Kleantem, dozví se, že je zamilovaný do dívky jménem Mariana a Eliška mu řekne o Valérovi.
Kleant jde tedy za svým otcem, aby mu sdělil novinu, ale dozví se, že se chce jeho otec oženit s téže dívkou. Nezbývá mu než mlčet. 

Harpagon, šedesátiletý, lakomý muž, který má dvě děti. Pro peníze by byl schopen udělat cokoliv. Jeho děti ho ne zrovna příliš zajímají, spíše vůbec. Hlavně až je má z krku.

Eliška, Harpagonova dcera, se tajně zasnoubí s Valérem, Harpagonovým služebníkem. Je slušná dívka, která si velmi rozumí se svým bratrem.

Kleant, Harpagonův syn, zamilovaný do Mariany, chudé dívky. Láska k penězům jeho otce se mu hnusí. Je pravým opakem svého otce.

Knížka není zrovna můj žánr, ale opět jsem ji měla v povinné četbě. Abych trochu přiblížila formu, jedná se o divadelní hru. Nikdy jsem nic podobného nečetla. Nejvíce mě znervózňovaly jména, která se vyskytovala, když někdo měl něco říkat. Na jedné stránce třeba šestkrát a více. Když jsem vzala knížku poprvé do ruky, byla jsem překvapená její tloušťkou a myslela jsem si, že bude stát za starou belu, ale v jednoduchosti je přece kouzlo.Líbí se mi, že divadelní hra pochází z doby 17.století, což znamená, že ještě platí, že otec vybírá ženicha a děti musí svému otci vykat. Postavám se nedá nic vytknout, snad jenom u Harpagona, ale nebylo by to přece ono, kdyby nebyla i nějaká ta záporná postava. Celkově hodnotím 5/10.

Žádné komentáře:

Okomentovat