čtvrtek 26. července 2012

Koupili jsme ZOO


Autor: Benjamin Mee
Počet stran: 264
Ilustrátor: Není
Nakladatelství: Ikar

Benjamin Mee je novinář, který působil jako autor na volné noze. Nějakou dobu žil s rodinou na jihu Francie a přispíval svými články do víkendového vydání deníku Guardian. V roce 2006 společně s rodinou zakoupil velkou usedlost se zanedbanou soukromou zoologickou zahradou, kterou se mu po nejrůznějších peripetiích podařilo v srpnu 2007 znovu otevřít pro veřejnost. Jeho příběh posloužil jako námět k několikadílnému britskému televiznímu dokumentu BBC, autobiografické knize Koupili jsme zoo a stejnojmennému americkému filmu.


V příběhu podle skutečnosti hraje velkou roli samotný spisovatel Benjamin. Se svou manželkou Katherin a dvě dětmi, Milou a Ellou, se nastěhují do Francie. U Katherin se ale bohužel zjistí nádor na mozku ve čtvrtém stádiu. Okamžitě podstoupí operaci, díky které přežije dva a půl roku navíc.

Jednoho dne přijde Benjaminovi letáček od jeho sestry , na kterém je nabídka ke koupi Zoo, což je Benjaminův celoživotní sen. Neváhá a z peněz svého zesnulého otce Zoo koupí, kterou nazve Dartmoorská zoologická zahrada.

Když dny ubíhají, Benjamin si začne čím dál tím víc uvědomovat, že jeho sen je nemožné zrealizovat. Vezme si různé půjčky, které mu ze začátku vystačí. Ale víte co to je postarat se o 200 hladových krků? A navíc jejich obydlí a zdravotní stav není zrovna 
vyhovující. 
Benjamin Mee je autor a hlavní postava tohoto úchvatného příběhu. Má dvě děti, Milu a Ellu. A má (měl) ženu Katherin, která bohužel zemře na nádor na mozku. Živí se psaním sloupků do různých časopisů na téma kutilství....

Wow... takhle jsem reagovala po přečtení celé knihy. Obdivuji autora, že napsal takovou knížku, ve které si neustále připomíná svou ženu a popisuje její smrt, a to je napsaná asi rok po její smrti. Tady jde vidět, že když si stojíte za svým, může se Vám to splnit. Už se nemůžu dočkat filmu, ale věřím, že se bude v mnoha případech velmi podobat. U některých částí jsem měla slzy na krajíčku a to např. jak Mila s Ellou chtěli spát v máminých svetrech a když jim je Benjamin podával, Mila mu říkal, že nemá brečet, že to bude dobré. Z toho plyne, že v takových chvílích jsou děti více starostlivé, rozumné a snaží se držet své city na uzdě než dospělí lidé. Celkově hodnotím 10/10, protože jsem opravdu nic podobného nečetla ( hlavně má na tom velký podíl "skutečnost").

Žádné komentáře:

Okomentovat